Business Continuity Management (BCM) a krizové řízení

Posílení odolnosti organizace proti mimořádným událostem a krizovým stavům. Bez řešení BCM se dnes nedá naplnit krizové řízení žádné společnosti nebo organizace.

Business Continuity Management (BCM) a krizové řízení

Garant: Zdeněk Macháček, Jaroslav Pejčoch

Žádná racionálně fungující organizace nemůže plánovat a realizovat své aktivity bez ohledu na možná rizika, která mohou fatálně a nenahraditelně ochromit její klíčové činnosti či ohrozit její zájmy a aktiva. Názory na předcházení a řešení rizik spojených s možným přerušením provozu organizace se pochopitelně různí a neexistuje ani univerzální pravidlo, jakým způsobem zajistit bezpečný a plynulý chod firmy bez nežádoucích výpadků. Jedním z efektivních nástrojů, jak mapovat a ochránit kriticky důležité procesy a činnosti, včetně zajištění dostatečných zdrojů a kapacit pro efektivní obnovu, je řízení kontinuity činností (Business Continuity Management – BCM). Implementací tohoto systému a cyklickou údržbou (plánování, testování, aktualizace a rozvoj) lze výrazně snížit riziko zásadních dopadů hrozeb téměř v jakékoli organizaci, bez ohledu na její velikost či zaměření. Vhodnou metodou k ověřování připravenosti organizace je multikriteriální zátěžový test, který pomůže odhalit skryté rezervy a zvýšit její odolnost proti hrozbám.

Jak je to však s posuzováním konkrétních hrozeb a jejich vnímáním? Odpověď na tuto otázku není snadná, neboť vyjádření subjektivního pocitu zranitelnosti vůči konkrétním hrozbám je potřeba vložit do celospolečenského kontextu, zejména do aktuální sociální, politické, hospodářské a kulturní situace.

Top 5 aktuálních celosvětových hrozeb podle BCI:

Pořadí Hrozba % respondentů
1. Neplánované výpadky IT a komunikačních služeb 77
2. Únik dat 73
3. Kybernetické útoky 73
4. Nepříznivé počasí 57
5. Přerušení dodávek energií 56

V uvedené skupině hrozeb můžeme vysledovat určité souvztažnosti, tedy možnost vzájemného působení, tzv. „synergické jevy“ a „domino efekty“. Podstatou synergického jevu je, že jeden jev způsobí vlnu současného působení dalších jevů. Příkladem je kybernetický útok, zacílený na porušení IT či komunikační infrastruktury nebo na zničení/únik dat. Domino efekt spočívá v tom, že jeden jev je spouštěčem následných jevů. V našem případě může např. vlivem nepříznivého počasí dojít k přerušení dodávek elektrické energie, a tím k výpadkům IT a komunikačních služeb, které nejsou podporovány záložními zdroji energie.

Vnímání jak hlavních hrozeb fungování organizací, tak i trendů v této oblasti jednoznačně souvisí především s rozvojem informační společnosti. Respondenti si uvědomují rostoucí závislost kriticky významných aktivit a procesů na technologiích, které na jedné straně zvyšují komfort a nabízejí široké množství příležitostí pro rozvoj poskytovaných služeb i pro optimalizaci nákladů. Na druhé straně tyto výhody musí být podmíněny racionálním přístupem organizace k využívání technologií a striktním dodržováním bezpečnostních zásad a standardů.

Co nabízíme:

Posílení odolnosti organizace proti mimořádným událostem a krizovým stavům. Bez řešení BCM se dnes nedá naplnit krizové řízení žádné společnosti nebo organizace.