Trestní odpovědnost právnických osob a „compliance programy“

Garant: JUDr. Radek Šmerda, Ph.D., doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D. a JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.

Na základě zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, ve znění pozdějších předpisů, bylo v roce 2015 odsouzeno cca 70 právnických osob. Byly jim uloženy zejména následující tresty: peněžitý trest, trest uveřejnění rozsudku, trest zákazu činnosti či dokonce trest zrušení právnické osoby.

Co nabízíme:

Nabízíme preventivní programy předcházení trestné činnosti páchané právnickými osobami prostřednictvím tzv. „compliance programů“. Cílem a obsahem trestněprávního „Compliance programu“ je zamezení či eliminace protiprávního jednání či protiprávních stavů. Jde o firemní řídicí a kontrolní systém zaměřený na dodržování obecně závazných právních norem spojených s činností právnické osoby, jakož i vytvoření závazných odborných i etických vnitřních norem společnosti. Program sestává z nástrojů řízení a kontroly, kdy součástí poskytovaných služeb je i specializované vzdělávání, např. na téma trestní odpovědnosti právnických osob, etického kodexu či protikorupčních opatření.

Nejčastěji kladené otázky:

Aplikují již orgány činné v trestním řízení tento zákon?

Jednoznačně ano. Nárůst trestních řízení v této době odpovídá běžnému zpoždění mezi spácháním trestného činu a jeho procesním řešením orgány činnými v trestním řízení. Z hlediska trestné činnosti fyzických osob jsou nyní řešeny kauzy z let 2012 –2015. Právnické osoby jsou zodpovědné za jednání či jeho opomenutí, které nastaly od 1. ledna 2012.

Které právnické osoby jsou trestně odpovědné?

Všechny právnické osoby bez rozdílu. Trestně odpovědné jsou tedy akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, družstva, nadace, příspěvkové organizace, státní podniky apod. Výjimku tvoří Česká republika jako právnická osoba sui generis (tzn. instituce jednající jménem České republiky – ministerstva a jiné organizační složky státu, správní úřady apod. – nejsou trestně odpovědné). Druhou výjimkou jsou územní samosprávné celky (obce a kraje), ovšem pouze a výhradně při výkonu veřejné moci. Obce a kraje v rámci soukroměprávního vztahu (uzavírání smluv, dispozice s majetkem apod.) jsou rovněž trestně odpovědné.

Jak může právnická osoba spáchat trestný čin, když je v podstatě právní konstrukcí a jednají za ni fyzické osoby?

U právnické osoby nelze hovořit o spáchání trestného činu v pravém slova smyslu, ale o „odvozené trestní odpovědnosti“ z jednání konkrétních fyzických osob, kdy trestný čin fyzické osoby se při splnění zákonných podmínek tzv. přičte osobě právnické.

Co právnické osobě hrozí?

Zákon rozeznává členitou škálu trestů, kterými jsou:

a) zrušení právnické osoby;
b) propadnutí majetku;
c) peněžitý trest (od 20 tis. Kč do 1,46 mld. Kč);
d) propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty;
e) zákaz činnosti;
f) zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži;
g) zákaz přijímání dotací a subvencí;
h) uveřejnění rozsudku.

Co to je compliance program zaměřený na trestní právo?

Každý trestný čin fyzické nebo právnické osoby musí být vždy činem protiprávním. Je proto cílem a obsahem compliance programu, aby nedocházelo k protiprávním jednáním či stavům. Tento typ compliance programu je v podstatě „firemním systémem“ zaměřeným na dodržování obecně závazných právních norem spojených s  činností právnické osoby, jakož i na vytvoření a dodržování závazných vnitřních norem společnosti (odborných i etických).

Compliance program se skládá z analytické, navrhovací a implementační fáze. V analytické části se posuzují vnitřní předpisy právnické osoby, tyto analyzujeme či navrhujeme vznik nových  (např. etický kodex, protikorupční zásady či organizační řád) a zároveň zkoumáme funkčnost vnitřních procesů právnické osoby. Zaměřujeme se na existující rizika pro samotnou společnost, rizika pro management společnosti, rizika plynoucí z jednání zaměstnanců společnosti a riziko trestního stíhání a jeho dopady na společnost. V navrhovací fázi na základě zjištěných poznatků z analytické fáze navrhujeme opatření, která právnické osobě pomohou eliminovat rizika. V implementační fázi jsme schopni navrhovaná opatření implementovat. Součástí celého procesu je pak proškolení jak vedoucích představitelů právnické osoby, tak středního managementu. Výsledkem pak je skutečnost, že společnost bude mít v pořádku vnitřní předpisy, jednoznačně stanovené kompetence a funkční systém kontroly dodržování pravidel jak obecně závazných tak interních.

My máme firemní organizační řád, pracovní řád i etický kodex. Proč bychom měli utrácet za tento compliance program?

Naše zkušenost je následující. V podstatě jsme se v praxi nesetkali s právnickou osobou, která by interně využívala služeb právníka se zaměřením na trestní právo. Tyto služby jsou poptávány zpravidla až ve chvíli, kdy je nezbytné sjednat procesní zastoupení v běžící kauze. To však bývá často již pozdě, už se jen minimalizují škody. Trestní právo však není pouze otázkou uložení trestu za spáchaný skutek, trestní právo je především otázkou prevence a tato je i základním posláním existence tohoto oboru v právním řádu. Cílem trestního práva a úkolem orgánů činných v trestním řízení je, aby k trestné činnosti pokud možno nedocházelo. Toto je, myslíme, i cílem každého managementu či vlastníka.

Samotný zákon k preventivním krokům u právnických osob výslovně nabádá, neboť konstrukce přičitatelnosti jednání fyzických osob k tíži osoby právnické zavdává značný prostor pro vyjasnění procesů a odpovědností, nejen však pouze optikou práva pracovního či obchodního, ale s důrazem na ustálenou praxi v oboru práva trestního, který zahrnuje zcela samostatné právní instituty jako např. zavinění.

Právnické osoby často věnují nemalou pozornost tvorbě interních předpisů a rovněž ani nezanedbávají existenci kontrolních orgánů. Naše zkušenost vede k poznání, že interní předpisy jsou natolik rozsáhlé a složité, často vnitřně rozporné a neaktuální, že se v nich nevyzná ani kontrolní orgán nebo management, natož jejich cíloví adresáti – zaměstnanci. Právnické osoby sice mají spoustu věcí připravených či hotových, ale chybí jejich propojení v logický, vnitřně provázaný celek, který je přehledný a hlavně funkční. Je potřeba si uvědomit, že jednoznačné vymezení působností v právnické osobě, stanovení kompetencí a s tím spojených odpovědností, včetně těch trestněprávních, přispěje velmi výrazně ke zvýšení efektivity fungování firmy, neboť nedochází k přesouvání odpovědnosti směrem „výše“ až ke generálnímu řediteli či předsedovi představenstva a budování alibistického prostředí, kdy v zásadě všichni řeší všechno a nikdo svým jménem nic, ale odpovědnost nese ten, kdo na závěr podepíše příslušný dokument, který není v lidských silách často nejen zkontrolovat, ale vzhledem k jejich množství často ani přečíst. Toto může, podle našich zkušeností, dobře připravený a udržovaný compliance program vymýtit. Nástroje compliance programu rovněž poskytují managementu účinnou zpětnou vazbu z vnitřního prostředí právnické osoby.

Proč by tedy měl management investovat prostředky a čas do takového projektu?

Jednoduchá odpověď. Splní úkol vlastníka řádně spravovat svěřenou společnost a chránit její majetek. Není snad nutné připomínat, že ruku v ruce s tím členové managementu ochrání i sebe samotné jako fyzické osoby.